Polovina „Starých penzijek“ za posledních 8 let nepřekonala inflaci. Proč dlouhodobě vydělávají jen „Nové penzijka“?

Na rozdíl od předchozího roku nedosáhly za rok 2020 na kladné zhodnocení všechny účastnické fondy. I když dlouhodobě jsou bez výjimky v plusu, inflaci překonává a reálného zhodnocení za 8 let existence dosahuje jen asi polovina z nich. Z aktuální analýzy společnosti Freedom Financial Services vyplývá, že dlouhodobá solidní výkonnost je spojená s vyšším rizikem. Znehodnocení prostředků totiž za dobu existence účastnických fondů zaznamenaly skoro všechny ty, které by se daly podle kolísavosti označit jako „bezpečné“. 

Účastnický nebo transformovaný fond má v České republice téměř polovina občanů. Aktuálně je ve III. pilíři důchodového systému 4,41 milionů účastníků. Z toho je 28 % v režimu účastnických fondů doplňkového penzijního spoření (DPS), které nahradilo od roku 2013 penzijní připojištění. Celkově mají lidé v penzijním spoření 515,42 mld. Kč a z toho je cca 72 mld. Kč v účastnických fondech. V rámci třetího pilíře se jedná přibližně o 14 % veškerého majetku na penzi.

Účastnické fondy („DPS“, neboli „ÚF“) mají dvě základní linie. Zaprvé to jsou povinné konzervativní fondy („PKF“), které musí podle zákona (407/2011 Sb.) být v nabídce každé penzijní společnosti, a druhou skupinu tvoří fondy, které nejsou v zákoně o DPS upraveny speciálním paragrafem. K 30. září 2020 bylo registrováno 31 fondů. Za poslední rok tak přibyly celkem 3 nové účastnické fondy. Penzijních společností je stále osm.

Pokud bychom chtěli jednotlivé účastnické fondy rozlišit podle rizikovosti, lze využít standardizovaný ukazatel SRRI, který povinně vykazuje každý fond. Ukazatel SRRI může nabývat sedm hodnot, přičemž 1 je nejbezpečnější a 7 nejrizikovější. V Česku existuje pouze jeden fond, který má skutečně velmi nízkou volatilitu stupně 1. Na opačném konci spektra je také jen jeden fond, který se vyznačuje velmi vysokou volatilitou stupně 6.